(pokračování) V mnoha předmětech jsem na to kromě dělání domácích úkolů nevynakládala více úsilí, než vyžadovalo soustředění se na nudné učivo přímo v hodině a mnohé přestávky strávené nad sešity. Doma jsem se klasických způsobem „učila“ (na zkoušení, na test) tak čtyřikrát za pololetí. Dozvěděla jsem se však o unschoolingu a Sudbury Valley a uvědomila si, že i v těch vyučovacích hodinách zabíjím studiem např. „dynamiky mechanického kmitání“ čas, který bych mohla věnovat studiu toho, co mě opravdu zajímá. Mám v tomto ohledu sklony k radikalismu: Proč zůstávat? Ale potřebuji přece maturitu, abych se dostala na vysokou školu. Tam už budu studovat to, co chci. Zkrátka, vidím konflikt svých zájmů se systémem českého školství. Už bych neusilovala o jedničky v předmětech, které mě nebaví (v těch, v nichž mi známka může teoreticky uzavřít cestu na univerzitu, bych si jedničku ovšem musela zajistit) a raději bych si např. do biologie vzala knihu o historii. Jenže nevím, jestli mi to zde vzdělání více nezkomplikuje, než osvěží. Navíc bych se vystavila velkému tlaku ze strany nejen učitelů, kteří mě téměř všichni považují za vzornou žačku. A nemohli by mě třeba vyloučit, kdybych takto bojkotovala jejich snahu „vzdělat mě“? Mám vůbec právo dělat si v hodinách, co se mi líbí? Asi těžko… Prosím, poradili byste mi, jak ke škole přistupovat?

Počet pozitívnych hlasov: 23

Milá slečno, nemusíte mít obavy, radikální rozhodně nejste. Myslím, že ve své podstatě máte dvě možnosti. Tou nejradikálnější je ze školy odejít a vzdělávat se doma sama. Což ale nevím, jestli je vůbec v ČR možné. Vzhledem k tomu, že povinná školní docházka je 9 let, zřejmě to možné je, jen byste si musela dohledat další řekněme administrativní záležitosti.

Při rozhodování bych se asi nejprve zamyslela nad tím, zda opravdu chcete nebo nechcete studovat VŠ – nakonec i VŠ jsou součástí toho samého systému, který se Vám nelíbí. Já sama jsem třeba studiem na VŠ byla zklamaná – už od základní školy nám neustále někdo vyhrožoval „Počkejte, až budete na střední, to teprve uvidíte, zač je toho loket, z jedničkářů budou trojkaři, z dvojkařů čtyřkaři…“ a potom na gymnáziu „Jen počkejte, nikam na VŠ vás nevezmou!“ – ze 32 žáků gymnázia nás má VŠ, tuším, 29! Nicméně já jsem pořád čekala na to, jak se budu muset po nocích učit, ale hlavně jsem se těšila na řešení problémů, učení se formou dialogu a pochopení příčin a souvislostí… Nic takového se ale nekonalo. VŠ pro mě byla tím samým, co ZŠ a SŠ – jediný rozdíl je v tom, že se člověk více specializuje (a přesto se učí neuvěřitelnou spoustu zbytečností, což je neskutečně otravné, přestože studujete to, co vás baví) a obsah informací, které musí „narvat“ do hlavy se zmnohonásobí. Ale abych nebyla tak kritická – myslím, že do hodně velké míry záleží taky na tom, jakou školu si vyberete a jaký typ studenta jste. A PROČ VŠ studujete. Já jsem studovala jen proto, že se to tak nějak předpokládalo už od mého dětství a protože jsem si dlouho myslela, že VŠ je pokračování vzdělávání (dlouho mě ani nenapadlo, že je to nepovinné)a tak pro mě bylo naprosto přirozené na VŠ jít. Dneska (4 roky po dokončení) vím, že bych šla studovat něco úplně jiného a že i můj přístup by byl jiný. Ale nejsem příliš optimistická ve směru, že by studium na VŠ (alespoň nevím o takové v ČR) naplnilo moje představy o tom, jak by tam měla výuka vypadat a k čemu by měla studenty vést.

Ale zůstaňme u toho, že na gymnáziu setrváte a budete chtít jít na VŠ. Dám Vám pár „rad“ (nemám to slovo moc ráda, myslím, že nikdo nemáme právo komukoliv radit, ale lepší mě nenapadlo) nebo spíš můj úhel pohledu, založený na mém vlastním přístupu ke vzdělávání a výchově dětí (který má mnoho společného s unschoolingem) a zkušeností učitelky (ano, mým povoláním je učitelka na ZŠ:-)). Myslím si, že máte plné právo dělat si v hodině „co chcete“ – samozřejmě za předpokladu, že tím neobtěžujete a nezasahujete do prostoru ostatních. Pokud respektuje základní pravidla, školní řád nikdo Vás nemůže nutit učit se. A pokud to snad někdo chce dělat, je to jeho problém a nikoliv Váš a rozhodně Vás za to nemůžou vyloučit. Musíte ale počítat s následujícími překážkami:

1. Učitelé – spoustě učitelů se to asi nebude líbit. Bude záležet na tom, jak moc direktivní jsou. Někdo to řešit nebude, někdo bude vyžadovat, abyste dělala to, co on/ona chce. Můžete dotyčnému/né vysvětlit svůj postoj – slušně a klidně, bez urážek a napadání, prostě zcela neutrálně. Zkusit vyučujícímu říct, že víte, že danou věc nebudete potřebovat a že se potřebujete soustředit na jiné věci a proč. A pokud bude vstřícný, pustit se s ním/ní do dialogu a být otevřená i jeho/jejím případným připomínkám (zkrátka nestavit se do opozice). A případně se s ním/ní domluvit na nějakých pravidlech. Pokud se ale bude jednat o učitele, který vyžaduje, aby se v hodině dělalo to co on/ona řekne, máte dvě možnosti – ignorovat to nebo přistoupit na jeho pravidla. V případě „ignorace“ ale musíte počítat s případnými následky, které si asi sama dokážete domyslet.

2. Smířit se s případnými špatnými známkami. To ale záleží na tom. Možná, že zvládnete nedávat v jistých předmětech pozor a mít i tak dobré výsledky. Ale k čemu vlastně? Protože jestliže je budete mít dobré, budete se muset látku naučit, tzn. udělat přesně to, co nechcete (i když ne zrovna ve škole).

Snad Vám můj úhel pohledu nějak pomohl. Ráda bych ještě dodala, že takovéto žáky a studenty, kteří mají svůj názor a nebojí se o něm mluvit, mám strašně ráda. Nejenom že je to skvělé pro žáky samotné, ale i pro učitele – nutí nás to přemýšlet a neustále na sobě pracovat. Přeji Vám hodně štěstí a síly!

Počet pozitívnych hlasov: 20

Zdravím :) Moje zkušenost – dřela jsem na co nejlepší známky (ZŠ samé jedničky, SŠ vyznamenání), ani mě nenapadlo jednat jinak, bičovala jsem se k úspěchu, kterého jsem sice vpodstatě dosáhla… leč za cenu nelehkého onemocnění… pak jsem musela vše přehodnotit… Zkušenost kamaráda – typický středoškolák (= do školy jen ve středu) Značnou část předmětů prolezl, dokonce i ty, které ho bavily. Přečetl neuvěřitelné množství knih o psychologii a filosofii, hádal se každou hodinu společenských věd s učitelkou (a míval pravdu). Dostal se s naprostým přehledem na VŠ psychologie, ve třeťáku už učil prváky, dokončil o rok dříve a v době, kdy končil jeho ročník, on měl našlápnuto na doktorát. Kdybych tehdy věděla, hádejte, jaký přístup bych zaujala :) Je úžasné, že takto uvažujete už na střední. Pokud budete chtít fungovat podle pravidel tohoto světa, budete tu VŠ asi muset nakonec nějak vystudovat (alespoň pokud chcete dělat něco, kde je nutný titul), ale na to nepotřebujete dobré znákmy na gymplu. Moc Vám fandím.

Počet pozitívnych hlasov: 18

Všechno dosavadní školské v zdělání je úchylné protože přeplnuje rozum a pamět záplavou konkrétních poznatků, ale vůbec se nevěnuje lidská vůli a jejímu zdokonalování ctnostmi. Výsledkem vypjaté seběvědomí studenta a pýcha a dále větší avětší poznání o ezenosti hranice našeho plzná, uvědomění si nepoznaného, zklamání, únava, zhnusení smutek- sokratovské vím, že nic nevím ,

Počet pozitívnych hlasov: 13